Tůně pod protrženou přehradou

     Letošní velmi horké léto nám umožnilo zažít velmi netradiční zážitek. Všechny potoky, říčky, nádrže a rybníky se ohřály natolik, že umožnily i nám, neotužilým, ponořit do vod nejen ruku, ale i celé tělo. Voda v tůních pod protrženou přehradou je čistá i v době, kdy se v nížinách rybníky stávají brčálově zelenými. Napadlo mě vzít si do těchto tůní potápěčské brýle, které zbyly z naší chorvatské dovolené. 

     Před ponořením do tůně mě překvapilo, že místni obyvatelé (Siven americký) si svoji tůní brání. Byl jsem po kolena ve vodě a dva největší siveni z celého hejna ryb mě neohroženě kousali do nohou. Lekl jsem se a z tůně rychle vyskočil na kámen. Zavolal jsem svého syna Vojtu. Zpráva o piraních rybách ho viditelně zaujala. Dokonce odložil i svuj oblíbený telefon s hrou Minecraft a donesl z Mariánské Hory potápěčské brýle. Po přehodnocení situace jsme se vrhli s potápěčskými brýlemi do hejna ryb. 

     Siven americký je jediná ryba, jenž dokáže přežít v kyselých jizerskych vodách, které jsme m,y lidé, okyselili spalováním uhlí. Ryby si na nás zvykly a začaly nás respektovat jako nové obyvatele tůně. Šnorchlovali jsme celý den a já si říkal, že naše Jizerky jsou hezčí, než celé přeplněné chorvatské pobřeží. Jen vás lidi prosím, nelovte siveny v tůních, už takhle mají díky nám těžký život. Spíš jim hoďte něco k jídlu.